V uších hudba a v očích sirky.

Poslední tři dny jsem skoro pořád byla v práci a znovu přítomné hřející sluníčko mě příjemně dobíjí energií, ale zároveň i unavuje. Dnešek byl v práci klidným, ale opravdu vyčerpávajícím zážitkem. Nic moc se nedělo, a když přišli nějací zákazníci, tak jsem byla v rozpoložení, že jsem na jejich vtipy opravdu náladu neměla.
Jakmile jsem došla domů, dala jsem si s maminkou sklinku vína, podívala se na zprávy a pokračovala k dědečkovi, kterému jsem slíbila sepsání smlouvy o pronájmu nebytových prostor. Že to bude mít dvě stránky, co budou komplet popsané jsem do té doby netušila a právě, po uložení, odeslání k tisku, jsem totálně na umření a zrovna opravdu myslím, že padnu za vlast. Pro trochu odpočinku poslouchám nové CD Maroon 5 a chystám se skočit šipku rovnou do peřin a do devíti nehodlám otevřít ani jedno oko.
Vím, že jsem protivná, naštvaná, kvůli únavě, protože je sobota a já sedím polomrtvá doma, ale vůbec mě nějaké mé nálady nezajímají a tak trochu se vyžívám v tom, že se jednou za rok mračí. Když se člověk pořád usmívá, i když mu do smíchu není, dělá mezi lidmi, tak ti lidé mají potřebu se s ním bavit a unavují ho ještě víc. Přičemž člověk, který se skoro denně mračí, nemusí pusu otevřít, jak je den dlouhej. Tak kdo to tedy má v tom případě lepší? Jsem hrozná, pořád budu hlasovat pro smajlíky.
Jak to máte vy? Smějete se, i když vám to jde ztěžka nebo se mračíte, abyste odehnali možné pokusy o konverzaci?
Přeji příjemnou víkendovou noc:)

Lux.