úterý 10. září 2013

Odstíny knihy i budoucnosti.

Takže, brácha se po týdenním seznamovacím zájezdu v Itálii vrhá po hlavě do středoškolského života. Ještě pořád nejsem ve fázi, kdy bych mu záviděla, že je student, že nemusí ráno vstávat do práce. Myslím, že mi to tak rok ještě bude trvat. Nesnášela jsem školu. Ale, milovala jsem lidi v ní.
Dnešní zamlžené ráno bylo přesně ukázkové pro dojíždění do školy. Živě si tyhle šedý rána pamatuju. V termosce horký kafe, v promrzlým autobuse rychle naházet do hlavy aspoň polovinu učiva, ze kterýho nikdo kromě mě nebude vyvolaný. Dodávám, že jsem nikdy nepřešla ve studování na druhou stránku. Zahleděla jsem se z okna a bylo po učení.
Chtěla bych, aby se bratrovi na škole líbilo stejně, jako mě. Aby byl vděčný, že má tuhle možnost. A taky doufám, že mi tam nezkazí moji (dobře, už dost špatnou) pověst :) A pokud nebude nadále tak zdechlej, myslím, že ho čekají dost příjemný roky.
Včera, jelikož nastalo období výplat, jsem se neudržela a mé kroky jako první po výstupu z autobusu mířily do knihkupectví. Když jsem minulý čtvrtek uviděla za výlohou třetí díl Padesáti odstínů, málem jsem spadla. Upřímně, já, takový fanda (!), jsem vůbec netušila, kdy má pokračování vyjít. Spíše jsem se zaměřila na sledování výběru hlavních rolí do filmu. A to dopadlo klasicky. Ani herec, ani herečka se mi vůbec nelíbí, ale jsem si naprosto jistá, že po shlédnutí filmu, je budu naprosto zbožňovat. Za onu vytouženou knížku jsem zaplatila nehorázný peníze, takže jsem v noci skoro nespala. Nebaví mě dávat bez mála pětistovku za něco jinýho, než je Harry Potter. Podotýkám, že ještě když vycházel, vždycky mi ho koupila mamka nebo někdo z rodiny.
Vždycky mám šílenou radost, když si oblíbenou knížku stáhnu v pédéefku a šupnu ji do tabletu. Třeba jako minulý týden Dear John od Nicholase Sparkse. Ale je fakt, že Odstínu jsou jiný šálek čaje. V noci jsem si natrápila hlavu dostatečně, dnes už jsem se nemohla dočkat, až je v práci začnu číst. Kdyby šlo o jinou knihu, nejspíše bych začala už v autobuse. Ale dost dobře mi nešlo knihu z tašky v buse jen vytáhnout, natož tak se do ní začíst. Myslím, že ti, kdo ji aspoň chvíli drželi v ruce vědí, o čem mluvím.
A vzhledem k tomu, že už mám v krámku všechno poklizené, vyřízené a zařízené a nezbývá nic jiného, než čekat na zákazníky, beru onu ošemetnou knihu do ruky, pouštím všechna alba Ollyho Murse a pouštím se do čtení.

Vám všem přeji krásný úterý.

Lux.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Každá reakce vítána a já Vám za ni děkuji :)