Dvojčata - Saskia Sarginson

Nemůžu psát nebo bavit se jen o knihách, které se mi líbily, že?

A tahle kniha opravdu nebyla jednou z těch "něco-ve-vás-zanechávajících". Jasně, záměr takový možná byl, ale ve finále se to moc nepovedlo.
Viola a Isolte (mimochodem, jméno Issy se mi od přečtení tohohle díla strašně líbí. A je to asi ta jediná věc, abych pravdu řekla) jsou dvojčata, jak už název napovídá.
Byly nerozlučné. Ale dospěly. A jak byl jejich vzhled dříve úplně stejný, tak teď je přesně takhle rozdílný.
Viola trpí anorexií a se svou nemocí bojuje už hodně dlouhou dobu. Issy má zase naopak úspěšnou kariéru novinářky. Ale pak se něco zvrtne. Isolte dostane padáka a její svět tak nějak běží do záhuby. Neví, co bez práce dělat. A tak, stejně jako Viola se myšlenkami vrací do minulosti. Do léta, kdy zemřela dcera přítele jejich mámy alkoholičky. Kdy byly s Violou nejlepší přítelkyně dvou kluků, taky dvojčat.
Navštíví svou sestru v nemocnici a tam jí slíbí, že kluky vyhledá.
Jeden sedí zavřený za zabití toho druhého.
Viola je do onoho vraha od dětství zamilovaná. On do ní také. Každej z nich má svý problémy, který musí vyřešit a život, který se musí naučit žít.
A Isolte je konečně schopná přijít na to, co se svým životem má dělat ona.
Opravdu se mi nechce knihu rozepisovat do detailu. U oblíbené bych to udělala, no tady na to vážně nemám nervy.
Knihu jsem vyhrála v jedné soutěži, takže mi její vlastnictví nijak neublížilo, ale kdybych za ni měla zaplatit, tak, upřímně, jsem fakt vytočená,
Ono příběh jako takový není vůbec špatný. Postavy, jak Viola, tak Issy maj něco do sebe, co by vás nutilo se nad dívkami zamyslet. Ale jelikož je to tak nudně napsané a tak pitomě pojaté, tak byste je zliskali obě naráz ráno a večer by každá dostala ještě dvojtej nášup. Jediná dobře popsaná postava byl onen vrah, ale tomu tam byly věnovány tak dvě stránky a nechtějte po mně, abych vám řekla, jak se jmenuje. Nemůžu si zaboha vzpomenout. Možná John, ale nejsem si vůbec jistá.
Má to být psychologický román nebo tak něco. A já bych se nad tím fakt chtěla zamyslet, ale můj znuděný mozek ne a ne spolupracovat.
Takže, pokud se nějaký lepší spisovatel rozhodne knihu přepsat (dělá se to vůbec?!:D), tak si ji mileráda přečtu znovu. Ale takhle musím souhlasit s názorem jedné čtenářky, která prohlásila: "Nemám přes den tolik času, abych se mohla nudit tak, až se z toho rozpláču."
A ještě jedna věc. Nejspíše nejsem jediná, která si myslí, že kniha nestojí za povšimnutí. Na serveru databeknih.cz stále hlásají, že Dvojčata v Čr ještě nevyšla.