Série Lux - Obsidian - Jennifer L. Armentrout

Vzhledem k tomu, že tahle série má až moc společnýho s mým nickem, musím se vám o ní tady zmínit. A ne, fakt jsem o ní neměla ani tucha, když jsem si vybírala jméno.

Nejsem v náladě, kdy bych vám tady vypisovala děj. Teda, ne nějak složitě, vlastně bude až nepěkně zjednodušený. Ne, že bych se mezi těmi napřirozenými bytostmi, co vystupují v knihách nějak zvlášť vyznala. Je jich prostě moc. A já jsem dostatečně blbá na to, abych všechny ty knihy přečetla. A pamatovala si z nich jen to, co chci.
Daemon je mimozemšťan. Katy je člověk. Klasika. Ale tady začíná příběh jinak. Katy se skamarádí s Daemonovou (krásnou, mimochodem) ségrou a padnou si do oka. Kdežto s Daemonem si padnou všude možně, jen ne do oka. Nemůžou se snýst. No, každopádně, slovo dá slovo, vlastně spíš hádka dá hádku a oni se do sebe bouchnou. Jasněže Daemon Katy přitahoval už od anotace na obálce, ale jemu se ona vůbec nelíbila. Jasněže tam pak přijdou tři zlí páni, kteří chtěj Katy ublížit. A Daemon prostě neví, z jakého důvodu ji musí zachránit, no, každopádně musí, a proto jdou nějaký pravidla o nesbližování se s člověkem totálně na vedlejší kolej.
Pochopitelně se mu podaří Katy vytáhnout hrobníkovi z lopaty, stejně jako se to povedlo jí asi v půlce knihy. A mohla by z toho bejt láska jak trám až na půdu. Ale když ona si Katy vůbec není jistá, jestli nakonec teď (když už spolu prostě můžou bejt) je Daemon ten správnej kluk na chození. Upřímmně, boha jeho, podle popisu to musí být ten nejvíc sexy týpek, tak proč bych jako měla přemýšlet nad tím, jestli bude dobrej otec?! No, zpět, Katy se teda rozhodne, že Daemon není správnej typ pro rodinu a odpálkuje ho. Jenže teď se on dostal do té fáze, kdy se nehodlá vzdát! Ponořme se tedy do strhujícího děje druhého dílu!
Vím, že jsem si doteď z celý knihy dělala srandu. Ale jo, mě se to celkem líbilo. Narozdíl od poslední knihy, Dvojčata, kterou jsem mimochodem vyhrála na Óčku, má děj a ten děj je z větší části vtipnej. Miluju sarkastický, ironický a všelijaký poznámky a dodatky, kterých je kniha opravdu plná. A člověk si u toho odpočine. Což jsem potřebovala. Takže, pokud chcete vypnout protivný myšlenky, zapomenout na chvíli na problémy v práci, testy ve škole, zkuste tohle. Myslím, že by se to některým mohlo líbit a někdo (vlastně asi skoro každej) bude schopnej napsat něco přívětivějšího, než já a tak nalákat na tuhle sérii mnohem lepší recenzí, názorem.
To, že je Lux v latině světlo jsem věděla. Líbilo se mi, že někdo dostal nápad ho používat jako jméno. A jelikož je to má blogová tvář, musela jsem se do knih pustit, no ne? A jsem za to ráda. Vážně, cítím se hodně odpočatá a dokonce se začnu smát, když si na některé hlášky z knih vzpomenu. To se stává málokdy.
Kdo má zájem si knihu přečíst a s ní i celou sérii, zde je odkaz na blog, kde jsou všechny přeložené a zveřejněné: "Překlady anglických knih"