Rekonstrukce obýváku. Já jdu raději péct.

Před rokem, na Velikonoce jsme dokončili stavbu domečku.

Samozřejmě nám peněženky nepraskají ve švech, takže vybavení máme jen to nejnutnější a dokončená je tedy "jen" kuchyň a ložnice. Všude jinde je to takový myšmaš.
Dali jsme si za cíl, že letos dokončíme obývák. Koupíme novou sedačku, televizní stolek, třeba i tu televizi nahradíme novou...
První problém nastal už s obývací stěnou, neboli televizním stolkem. Máme ooobrovskej obyvák a to znamená, že potřebujeme i obrovskou stěnu. Jenže ta by vydala za dvě sedačky.
Pomohl strýček Google. Vyplivl nám krásnou fotku obývací stěny. Jenže ta té naší odpovídala z poloviny. Ono totiž kamenný obklad byl pouze za televizí a byl zapuštěný.
Problém. My nadšenci máme obklad po celé stěně.
Ale můj šikovný manžel zhodnotil, že to nebude problém. Prostě se něco vybourá, předělá, přivrtá a do týdne je hotovo.
Probíhá první den rekonstrukce. Třeští mi hlava z vrtání, kýchám z prachu a děsím se nadcházejících pěti dní.
Máme šikovného pomocníka. Mamčin přítel se s radostí nabídl, že mému muži pomůže. Jen jsme dojeli z práce, chytil do ruk takovou tu vrtačku s dlooouhatánským vrtákem. Do vize krásného obýváku spadá i bio krb a někde v těch místech mají být čtyři díry na uchycení či co. Po ani ne třech minutách slyším nadávky.
Ale o nic nejde. Provrtat díru skrz zeď přece není žádná katastrofa. Ještěže to pod tím zábradlím, které je z druhé strany stěny, nejde moc vidět. Ovšem, všimnete si. Manžel nenápadně poodstoupil ke mně a zašeptal "To je pomocník". Nevím, koho litovat více. Ale když ono je tak pěkné, že chce pomoct. Můžeme být rádi, že nepřijel můj bratr.

Veškeré myšlenky, zda nemám připojit ruce k dílů vzaly za své. Nechám nálepku nešiky někomu jinému. Nemusím mít všechno, že jo.
Tak jsem se raději uklidila do kuchyně a pustila se do pečení bábovky.

Když jsem asi před rokem a půl zkoušela bábovku dle receptu, který jsem si sama našla na internetu s tím, že trumfnu mamku a její dokonalou bábovku, dopadlo to katastrofálně. Nakonec jsem volala mamce, ať mi svůj recept pošle a o tomhle nezdařilém pokusu nikdy víc mluvit nebudem.
Od té doby už odtekla spousta vody a já jsem své bábovky dovedla skoro k dokonalosti. To je tak, když děláte něco, co vás baví místo toho,o čem víte, že vám stopro nepůjde a nemá cenu zbytečně někoho rozčilovat tím, že to pokazíte.